Černá HORA - země plná hor, zeleně a nádherných pláží.

Přesně tak se dá nazvat Montenegro neboli Černá Hora. Hory, které ční do oblak a pod nimi nádherné pláže a spousta zeleně kolem. To není sen, ale realita.

Základní informace
Oficiální název země: Černá Hora

Rozloha: 13812 km2

Počet obyvatel: 662.000

Geografická poloha: jihovýchodní Evropa, 42°55´SŠ, 18°52´VD

Časové pásmo: GMT + 1 (stejné jako v ČR)

Hlavní město: Podgorica (173.000 obyvatel)

Státní zřízení: republika

Nejvyšší představitel: prezident

Měna: EURO

Jazyky: srbština (úřední), černohorština

Délka pobřeží: 294 km

Délka pláží: 72 km

Nejdelší pláž: Velika Plaza, Ulcinj, 13.000 m

Nejvyšší hora: Bobotov kuk (Durmitor), 2.525 m

Největší jezero: Skadar, 391 km2

Nejhlubší ka�on: Tara, 1.300 m

Největší záliv: Boka Kotorska, 1.300 m

Celková délka silnic: 5.174 km

Celková délka železnic: 249 km

Správní rozdělení: 20 obcí

Etnické složení: Černohorci (62%), Muslimové (15%), Srbové (9%)

Náboženství: srbské pravoslaví, muslimové

Podnebí: středozemní přímořské.

Pobřeží
Délka černohorského pobřeží činí 294 km, pláží a koupališť je 72 km. Pobřeží tvoří převážně vápenec, který popraskal do četných puklin. Mezi vápencovými skalisky jsou flyšové zóny. Právě v těchto flyšových zónách vytvořila selektivní abraze četné zátoky s krásnými plážemi, většinou z hrubého nebo jemnějšího písku. Celé Černohorské pobřeží se táhne od Boky Kotorské na severozápadě k ústí řeky Bojany na jihovýchodě. V severní části se nachází jeden z největších zálivů Jaderského moře a to Boka Kotorska. Skládá se ze čtyř rovněž velkých zálivů: Hercegnovského zálivu (Hercegnovski zaliv) při vstupu do Boky, před městem Herceg-Novi, Tivatského zálivu (Tivatski zaliv), Risanského zálivu (Risanski zaliv) a Kotorského zálivu (Kotorski zaliv). Mezi nimi jsou úzké průlivy: průliv Verige (prolaz Verige) mezi Risanským a Tivatským zálivem a Kumborská úžina (Kumborski tjesnac) mezi Hercegnovským a Tivatským zálivem. Pro svůj vzhled bývá boka Kotorská někdy pokládána za fjord. Boka Kotorská vznikla zatopením dvou paralelních synklinálních údolí a představuje specifický typ riasového pobřeží. Často se o ní říká, že je zálivem mezi dvěma moři, Jaderským a kamenným mořem krasu.

Příroda
Příroda je v krásném meziobdobí, které se již nikdy opakovat nebude. Křišťálově čistá příroda je pomalu a jistě u pobřeží ničena, ale zatím není poražena. Ekologie je zde neznámé slovo, nikdo tam ochranu přírody příliš neřeší. Hory v této oblasti patří, stejně jako hory v chorvatském jadranském pobřeží k Dinárské horské soustavě, která navazuje na severu na Julské Alpy a táhne se podél celého Jadranu na jihovýchod k severní Albánii. Přímo nad Bokou Kotorskou se tyčí na severní straně pohoří Krivošije, na ně těsně navazuje nejvyšší hora pohoří Orjen, nesoucí stejné jméno - tedy Orjen (1895 m). Poněkud západněji se zdvihá pásmo Njeguši a majestátní pohoří Lovćen, národní park s nejvyšším horou Štirovnik (1749 m) a ještě známějším Jezerským vrchem (Jezerski vrh) - 1660 m. Podél pobřeží pak pokračuje pohoří Sutorman a Rumija. V nejjižnější části, v oblasti Ulcinje, hory mizí. Jedinou řekou Černohorského přímoří je řeka Bojana. Vytéká ze Skadarského jezera a je v této části země hraniční řekou s Albánií. V ústí Bojany je ostrov Ada vzniklý z říčních nánosů a je známý svými písečnými plážemi. Ostrov částečně využívají naturisté. Skadarské jezero (Skadarsko jezero), největší v Černé Hoře, neleží v bezprostřední blízkosti pobřeží, představuje největší jezero a největší kryptodepresi nejen v Černé Hoře, ale i na celém Balkáně. Zaujímá plochu 380 km2 a je to největší přírodní národní park Černé Hory.

Obyvatelstvo
Černá hora není velmi osídlený stát, čítá pouze 663 000 obyvatel. Hlavním městem je Podgorica, která má 173 000 obyvatel a je zde letiště. Druhé letiště se nachází v městě Tivat. Jako úřední jazyk slouží srbochorvatština, zde tradičně označovaná za srbštinu, a to její ijekavská varianta (užívaná ještě také v Bosně a Hercegovině), psaná rovnocenně latinkou i cyrilicí. Černá hora je druhou nejchudší evropskou zemí. Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní.Při sčítání v roce 2003 se 74 % obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18 % jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4 %. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5 % obyvatelstva. Dne 3. června 2006 ve 20.34 hod. parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání ratifikoval výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora. .